Záhada půlnoční lechtivosti
Blížila se půlnoc. Dítě zhluboka oddychovalo a měsíc nádherně osvětloval všechno právě jen natolik, aby se to zdálo tajemně krásné. Přitažlivé. Vzrušující. Naše těla se opatrně propletla, a snaha o zklidnění dechu vyšla naprázdno. Postel zavrzala. Zkameněli jsme v podivném propletenci, ale dítě sladce spalo dál. Oddala jsem se konečně uvolněně společné činnosti a spěla k blaženosti. Výbuch sopky a země se pohnula…Vůbec jsem si neuvědomila zvukový doprovod uniknuvší mi ze rtů, na moment přehlušený šuměním krve v žilách a tlukotem dvou srdcí.
„ Maminko! Co je ti? Tebe něco bolí?“
Srdce jsem najednou neslyšela, protože došlo k dočasné zástavě. Následná reakce zřejmě vyplynula z vyplavených endorfinů a úleku:
„ Ne,ne…bobečku, klidně spinkej…nic se neděje…Sváťa mi jen lochtá…“ a následoval úlevný záchvat smíchu.
„ Aha, tak mi nebuďte, jo?“ Dítě zase uklidněně ulehlo a hned usnulo.
Řehnili jsme se pod dekou jako dva spiklenci.
Uběhl den a já na celou historku zapomněla. Ale synek ne. Zčistajasna se přiblížil, zrovna když jsem v klídku popíjela odpolední kafe, a má ostražitost poklesla na nulu, což se v jeho přítomnosti nestává často. Se soustředěným výrazem mi začal šimrat pod paží. Zkoumal můj výraz, který se příliš nezměnil, protože nejsem lechtivá.
„ Tebe to nelochtá?“ Přešel v experimentu na břicho, chodidla i pod bradu…
„ Nejsem lechtivá. Když jsem byla malá tak jo, ale nějak mi to přešlo…“ odpovídám bohorově netuše zradu.
„ A jak to, že když tě včera v noci Sváťa lochtal, tak ses smála, až mi to vzbudilo…“ nespouští ze mě oči, jakoby mě chtěl přistihnout při lži, nebo co. Aj ta krajta, nadechuju se k odpovědi, protože když neodpovím, vynoří se dalších deset otázek. Říct, že Sváťa ví, kde mě lechtat nepřicházelo v úvahu…kdo ví, co by pak to dítě vymyslelo…
„ No, já jsem totiž lechtivá jen o půlnoci a ještě navíc jen při úplňku…“ a vyčkávám, co on na to.
„ A proč někdo je o půlnoci lechtivej, a z někoho je vlkodlak…“ No, tak to snad dám, čekala jsem horší kalibr.
„ Protože každej člověk je jinej, z někoho se stane na chvíli třeba víla – ale jen z toho, kdo je na úplněk citlivej, a z někoho je vlkodlak, a někdo je lechtivej a ráno už si nic nepamatuje…“ hlavně v tom nehledej logiku, zlato, protože to už budu v úzkých… snažím se ho telepaticky ovlivnit.
„ A proč z tebe není víla?“
„ Protože z maminek víly bejt nemůžou, nemůžou si jen tak někde v lese tancovat až do rána při měsíčku, a nechat děti doma samotný…A tak jsou maminky o půlnoci prostě už jen lechtivý…To pak stačí, když se mi někdo jen dotkne a můžu se zbláznit…“
„ No to sem teda slyšel…“ významně zvedl obočí „ ale lepší, než kdybys někde tančila v lese a ze Sváti byl vlkodlak…“
„ Tak to rozhodně…Doufám, že příště už tě nevzbudím…“ a myslím to upřímně.
„ Mě to nebude vadit, já sem rád, když se směješ…“ pošimrá mi ještě jednou pod bradou.
Jo, kamaráde, já sem taky ráda, když se o půlnoci směju.
Johanka Ulrichová
Dáme si Tečku na nádraží mámo, a pohoda džez, máme to v suchu...
Zásadní otázky v souvislosti s covidem, které by si měl klást každý, ale neklade: ono je to vytěsňování pohodlnější...Ptám se, a chci odpovědi.
Johanka Ulrichová
R.I.P. Terezo Spencerová
"Ranní kávička" s Terezou Spencerovou už nebude...Nebudu se spiklenecky pochechtávat s hrnkem kafe...A souhlasně přikyvovat. A překvapeně kulit oči nad jejím úhlem pohledu.
Johanka Ulrichová
Sedíc na balvanu v río Palo Alto, rozjímám, proč ho nepřerazit....Pro tebe, Maxi
Původní záměr byl posnídaňovej relax poblíž volkánu Barú v překrásně exotický horský přírodě...Nakonec ale sedím na balvanu jako žába zakletá do mezigeneračního konfliktu s vlastním prepubertálním potomkem.
Johanka Ulrichová
Sama s dítětem po Střední Americe - díl IV. -Las Tablas, Las Lajas
...aneb naše motto "Mít se krásně"....Jak drobný nepříjemnosti vyvažujou krásný maličkosti a obráceně...Hmyz x mušle, bouřky x oceán, minibusy x výhledy...
Johanka Ulrichová
Sama s dítětem po Střední Americe - Las Catalinas, Coronado
Častá otázka sledujících je: Proč tam jste? Popravdě mi tenhle dotaz celkem udivuje, páč je spousta důvodů, proč být ve Střední Americe, ale když nad tím tak přemýšlím, odpověď zní: Protože jsem chtěla.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Slunečno a teplo se na pár dní loučí. O víkendu přijdou přeháňky i bouřky
Podle předpovědi počasí má být na většině území ČR slunečno a teplo. Nicméně déšť nebo přeháňky ve...
Volal na Fica, ať jde blíž, pak začal střílet, líčí svědci atentátu
Lidé, kteří stáli v bezprostřední blízkosti atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica,...
Hrajeme o lístky na finále MS v hokeji. S iDNES Premium na 3 měsíce za 49 korun
Mistrovství světa v hokeji je v plném proudu a při této příležitosti přichází iDNES Premium s...
S Ruskem podpoříme světovou spravedlnost, prohlásil Si po setkání s Putinem
Čína je připravena posílit vztahy s Ruskem. Podle agentury AFP to řekl prezident Si Ťin-pching na...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1815x